Sam Schillace: Budoucnost přeje online aplikacím

Dnes vyšel na Lupě rozhovor se Samem Schillacem. Zaujala mne zde jedna pasáž, která odpovídá i tomu co si myslím já. JavaScript je otevřená platforma a dnes, kdy se začínají pro JavaScript používat JIT stroje, začíná být i velmi výkonný.

Mohl byste srovnat výhody AJAXu, Flashe a Silverlightu?

Mám javascript v prohlížeči velmi rád, protože je to přístupná a otevřená platforma. Existuje zajímavý text z MIT Press o důvodech, proč některé technologie uspějí a některé ne. A jakýmsi pravidlem je, že „horší je lepší“. A já bych řekl, že AJAX je přesně v té míře špatný, aby uspěl. Myslím, že jednoduchost a přístupnost jsou opravdu důležité věci, nemusíte nic instalovat atd. Google podporuje zlepšování možností prohlížeče, proto jsme vytvořili Google Gears, OpenSocial apod. Naší reakcí je podpora otevřených platforem. Flash je z mého pohledu v zásadě javascript doplněný o jisté grafické nástroje. A proprietární, a tedy z mého pohledu méně atraktivní. Silverlight umožňuje trochu bohatší věci, ale je také dosti uzavřeným systémem. O otázce, jestli bychom neměli používat jiné technologie, často přemýšlím, ale nyní pro to nevidím důvod. Například na iPhonu není vůbec žádný flash. A my jsme hned od začátku jeho prodeje mohli na Spreadsheets demonstrovat, co mobilní prohlížeč dokáže.

Co si myslíte o Adobe AIR či Mozilla Prism? Když člověk odstraní všechny ty lišty prohlížeče, působí webové aplikace jako Spreadsheets až překvapivě podobně těm desktopovým.

To, co dělá Adobe, je určitě zajímavé a vypadá smysluplně. Ale opět – otevřená platforma je v této oblasti lepší přístup, proto máme o něco takto proprietárního menší zájem.

Pozvánka: Přednáška o Grails

Chtěl bych vás všechny pozvat na zítřejší přednášku o Grails. Přednáška se koná 4. září od 16:00 u nás ve firmě na adrese Lochotínská 18, Plzeň (nad Kauflandem). Pozvání přijal Pavel Petřek a jeho přednáška bude jistě zajímavá.

Následně bude i návštěva místní hospůdky, kde se můžete zeptat na další Pavlovo specialitu Google Android. Dorazit by měl i Michal Šrajer a tak následná diskuse bude jistě zajímavá.

Přednáška je otevřená pro veřejnost. Nicméně nás o své případné návštěvě, prosím, informujte na e-mailu pferschmann (zavináč) softeu.com. Umožníte nám tak správně upravit kapacitu přednáškové místnosti.

Již je k dispozici i záznam.

Problémy s adopcí agile přístupů

Jelikož čím dál častěji narážím na spoustu dezinterpretací, chybných názorů a různých chytrostí ohledně agile přístupů, rozhodl jsem se napsat tento článek a podělit se tak o své zkušenosti nabyté několikaletou praxí, tj. používáním a zaváděním agile praktik a životního cyklu v projektech vývoje a údržby software. Zmíněné poznámky snad mohou pomoci ostatním při závádění agile praktik a vyvarovat se tak chyb, které již prožili jiní.

Stejně tak jako války a konflikty plynou často z neznalosti, strachu z nového či hájení starých postupů (např. vodopádu) a pravd (ano, země je opravdu kulatá :-), tak i nové přístupy k vývoji software nemají na růžích ustláno, i když jsou podpořeny fakty a argumenty ve formě úspěšných projektů.
Pokračování textu Problémy s adopcí agile přístupů

Linux a TabletPC

Jsem dlouholetý uživatel linuxu a loni se mi naskytla koupě tabletu Lenovo Thinkpad X61 Tablet. Chtěl bych zde popsat své zkušenosti s tímto počítačem pod Linuxem.

Na počítači provozuji 64 bitovou variantu Ubuntu Gutsy a musím říci, že ve výchozí instalaci podporuje téměř veškerý hardware (včetně pera). Je nutné jen doinstalovat podporu čtečky otisků prstů a podporu akcelerometru. Musel jsem také nainstalovat skript, který správně otáčí obrazovku.

V Linuxu používám tyto programy:

  • Xournal – kreslící aplikace, která podporuje pero (mazání, sílu tlaku) a umožňuje snadné přepínání mezi více obrázky. Navíc umožňuje psaní poznámek do PDF.
  • Gromit – jednoduchá aplikace, která umožňuje kreslit na obrazovku. Používám ji, když chci něco zvýraznit na projektoru.
  • CellWriter – virtuální klávesnice a rozpoznávání písma.
  • ZIM – osobní wiki. Tato aplikace nesouvisí s tabletem, ale velmi jsem si ji oblíbil pro zápis poznámek.

HTML – kontrola vstupu

Při psaní webových aplikací člověk narazí na nutnost umožnit uživateli zadat text pomocí WYSIWYG HTML editorů (jako jen napřílkad FCKEditor). V tu chvíli se každý rozumný programátor začne obávat nejen o bezpečnost, ale i o vizuální podobu stránky (uživatel použije zelené písmo na žlutém pozadí či zkopírování textu přes schránku z wordu). Nevyhneme se tak nutnosti kontroly uživatelem zadaného HTML a odstranění nepovolených HTML značek, atributů a entit a inline kaskádových stylů.

Na stejný problém jsme samozřejmě narazili i my při psaní nového modulu komunit do portálu EDU.cz.

Chtěl bych se s vámi podělit o způsob, jakým jsme tento problém vyřešili my.
Pokračování textu HTML – kontrola vstupu

Rozcestník

Na tomto blogu najdete již řádku textů. Některé z nich ztrácejí platnost velmi brzy a některé z nich budou platit ještě za pár let. Abych vám usnadnil orientaci, vytvořil jsem malý rozcestník, který seskupuje články, které doporučuji k přečtení

Navštivte Rozcestník > >

argouml-maven-plugin

Již nějakou dobu na jednom z našich projektů používáme nástroj AndroMDA pro generování modelu (POJO+Hibernate mapování) z UML diagramu (mimochodem má skvělou podporu Mavenu). Pro úpravu UML modelů používáme editor ArgoUML.

Nyní jsem ovšem objevil argouml-maven-plugin, který umí z existujícího ArgoUML modelu vytvořit PNG/SVG/JPG obrázky. Tuto akci lze samozřejmě napojit na generování stránky projektu (mvn site). Pro samotné generování obrázků je používána přímo aplikace ArgoUML.
Pokračování textu argouml-maven-plugin