Při psání informačního systému jsme narazili na nutnost využít čtečky čárového kódu.
Tato zařízení jsou dnes poměrně levná a spolehlivá. V první chvíli jsme se obávali jejich použití v prostředí webové aplikace. Naštěstí vše bylo jednodušší než jsme čekali.
Většina čteček se chová jako další klávesnice. My jsme využili USB variantu, která přímo implementuje HID protokol pro klávesnici. Pokud přečtete čárový kód, čtečka pošle odpovídající znaky do počítače jako stisky kláves.
Abychom zabránili vepsání čárového kódu do libovolné položky formuláře na stránce, naprogramovali jsme čtečky tak, aby před odesláním znaků poslaly i stisk klávesy Shift+F12 a po dokončení klávesu Enter. Poznáme tedy, že uživatel použil čtečku a nikoliv klávesnici, zobrazíme skryté zadávací pole (pomocí JavaScriptu) a po dokončení, díky klávese Enter, se formulář sám odešle.
Pro generování a tisk čárových kódů používáme program UJAC a do čárového kódu ukládáme nejen čísla, ale i znaky (v podstatě jde použít jen A-Z a a-z).
Zajímavý je také způsob programování čteček. Je s nimi dodáván obslužný program. V něm vytvoříte nastavení, které pak jako soubor čárových kódu vytisknete. Čtečku pak k vytištěným kódům postupně přikládáte a tím jí nastavíte. Zajímalo by mne zda je možné tímto způsobem přeprogramovat čtečky v supermarketech 🙂
Klíčová slova: čtečka, čárový kód, webová aplikace, web, barcode reader