Joela Spolskeho myslím nemá cenu představovat. Zápisky z jeho blogu Joel on Software zná nejeden softwarový vývojář. Joel je však znám nejen díky svým příspěvkům v blogu, ale též svou prací v Microsoftu, znám je též jako zakladatel společnosti Fog Creek Software a mimo jiné je i autorem několika knih. Dostala se mi do rukou jeho kniha User Interface Design for Programmers, která je již staršího data (rok 2001) a zabývá se tvorbou uživatelského rozhraní.
Asi se mnou budete souhlasit, že návrh uživatelského rozhraní je věc nelehká. Jak Joel hned v úvodu knihy uvádí, základní problém spočívá v tom, že program pracuje v tzv. programovém modelu, uživatel pro změnu v tom uživatelském. Měřítkem dobrého návrhu uživatelského rozhraní je pak míra shody těchto dvou modelů. Cílem je totiž udělat uživatele šťastného tím, že se program bude chovat dle jeho očekávání. Problémem však je, že vývojář má často zkreslené názory o tom, jak uživatel funguje a co vlastně chce.
Jako příklad uvádí Microsoft Excel, který svého času spoluvytvářel, a kde se okolo verze 4.0 vývojáři domnívali, že hlavní cíl uživatelů Excelu je zapisování formulí a tvorba různých statistik nad tabulkami. Při plánování verze 5.0 posadili několik uživatelů k počítači a sledovali, jak Excel používají. Ke svému překvapení zjistili, že hlavní přínos Excelu pro ně bylo pouhé zapisování dat do tabulek a práce s listy. Ve verzi 5.0 toto zjištění zohlednili a zařídili, aby jim to šlo snázeji. Takové automatické doplňování dnů v týdnu při tažení z pole obsahující text „pondělí“ je dnes považováno za samozřejmé. Tehdy nebylo.
Na řadě míst je v knize zmiňována klasická věta o tom, že uživatelé nečtou manuály a ani dlouhé texty v dialozích. Joel zmiňuje, že pokud máte potřebu psát dlouhý text v dialogu, abyste uživateli vysvětlili, jak pracuje, pak je chyba v návrhu dialogu. Hned dvě kapitoly knihy jsou věnovány metaforam. Metafory jsou něco, co uživateli asociuje určitou funkci či prvek programu s věcí z reálného života a pomáhá mu snázeji pochopit jeho funkčnost. Takovým hezkým příkladem může být plocha Microsoft Windows, jenž si řada lidí asociuje s pracovní plochu na stole. V knize je však uváděn i příklad špatné metafóry. Tou je dle autora funkce Aktovka z Microsoft Windows, kterou uživatelé nikdy nepřijali.
V knize čtenář nalezne řadu zajímavých postřehů. Rozebírána je rozdílnost pozic hlavních nabídek Microsoft Windows a Mac OS, důvody, proč jsou hotové úkoly v Outlooku přeškrtnuty a nikoliv vymazány či proč byla dle autora pozice nabídky Start na hlavní liště Windows u starších verzí nedořešena. V samotné kapitole pak naleznete úvahy nad dialogy předvoleb a nutností stavět uživatele před rozhodnutí, jak chce pokračovat.
Kniha jako taková není učebnicí toho, jak tvořit uživatelské rozhraní. Autor v ní shrnuje své poznatky k tvorbě grafického rozhraní a na příkladech uvádí, co si myslí, že je dobré a co ne. Ač je kniha stará již 6 let a některé příklady mohou budit dojem prehistorie, neztratily konkrétní myšlenky na aktuálnosti. Po přečtení knihy pravděpodobně začnete více uvažovat nad tvorbrou grafického rozhraní aplikace a uvedomíte si, že ani zdánlivé samozřejmosti nemusí být pro koncové uživatele samozřejmé.
Knihu bych doporučil přečíst všem, kdo přicházejí do styku s tvorbou uživatelského rozhraní. Investice do ní se určitě vyplatí.
Joel Spolsky: User Interface Design for Programmers, 159 barevných stran, 2001, ISBN 1-893115-94-1. Objednat na: Amazon.com, Shakespeare a synové.